Domů12.03.2004
Jak se u nás chodí na záchod
Když jsme se přestěhovali do nového bytu, bylo tam spousta věcí k vydrhnutí, umytí a k jinému vylepšení. Mezi jinými i záchodová mísa. Snažila jsem se, snažila, ale výsledek nic moc. Až mně napadlo mísu vytáhnout, dát do vany, polít Savem a nechat pořádně odležet. Kupodivu tento nápad nebyl nadšeně přijat, ale když jsem pořád chodila kolem a nahlas přemýšlela, kam se asi vylije ta voda, když tohle odšroubuji, manžel povolil a na práci se vrhnul sám. No vrhnul, zavřel se na WC a půlhodiny nadával. Když urval šroub, který držel mísu v zemi, zavřela jsem se s dětmi v obýváku a koukali jsme na pohádku. Musím muže pochválit, po několika hodinách byla mísa jako nová. Hned se na ni sedělo lépe ;)
Ovšem netrvalo dlouho a v chodbě jsem kladli kachličky. Šlo nám to od ruky, namíchaná směs se plácla na podklad a na to se šouply kachle. Když to bylo hotovo, podezíravě jsem se zahleděla na muže, kam asi dal zbytek malty… No jasně, typický chlap, on to spláchl! A velmi, velmi se divil, že se na dně krásně vydrhnuté mísy utvořila velmi tvrdá šedá hromada. A tak jsme žili s polospláchnutou maltou, nakonec, vždyť to funguje, né? Od té doby bylo téma WC u nás tabu. A to do okamžiku, kdy jsem zjistila, že protéká splachovač. Samozřejmě jsem byla doma sama a protože mě ta tekoucí voda a točící se vrtulka na vodoměru velmi znervózňovala, zastavila jsem přívod vody. Což muže po příchodu velmi pobavilo do té doby, než zjistil, že kohoutek přímo u splachovače opravdu nefunguje. Chvilku tam s něčím dloubal a bylo spraveno. Ne na dlouho, protože od té doby pravidelně někdo v průběhu dnů vykřikl — protéká! a muž už běžel do čehosi dloubat.
Netrvalo dlouho a muž si uvědomil, že on to spravuje dobře, to jen my neumíme splachovat. Tak si nechal nastoupit celou rodinu, vysvětlil situaci, provedl názornou ukázku skvělého spláchu, podotkl, že cena vody je drahá, upřesnil, že celou krabici splachovače nebude kupovat, dodal, že při naší celkové inteligenci bychom se mohli naučit řádně splachovat a nakonec přidal výhružku, že ať si teda dáváme bacha jo? Děti požadovaly kreslený návod, který byl přislíben. Já měla plno dotazů, jak budeme informovat návštěvy, jestli by nebylo lepší to spravit pořádně, nebylo by lepší koupit celé nové wc, když tam máme tu maltu — ani jsem nestačila domluvit, protože jsem byla přerušena neurvalým prohlášením, že nikde není problém, jen u mě, že neumím splachovat. Na druhý den muž při chůzi kolem místnůstky s návodem na dveřích nastražil uši, vtrhl dovnitř a ukázkově spláchl, aby zastavil průtok vody. A poté nastalo detektivní zjišťování, kdo tam byl naposledy, ale profesionálně jsme to s dětmi házeli na sebe navzájem, takže viník zjištěn nebyl. Asi je jasné, do jakého rozjaření mně uvedl fakt, když jsem po pár dnech zjistila, že záchod protéká po mém MUŽI! Okamžitě jsme mu to všichni tři běželi sdělit, s čímž jednoznačně nesouhlasil a poté prohlásil, že se na to může …
O dalším víkendu si mísa opět ve vaně užívala lázně ze Sava a splachovač byl rozebrán na prvodíly. Takže hurá, k dnešku už nemusíme při splachování stát na jedné noze, pravou se držet ucha a mumlat — ať se to povede, ať se to povede, stačí jen páčku nedotáhnout do konce a rychle zvednout. Ale ne zase moc rychle, to by tam nateklo málo vody, ale ne zase úplně málo, protože by to mohlo protékat. Vždyť je to přeci tak snadné…
Komentáře
(kouzelnice - Mail - WWW)
Jak je vidět ani já nejsem nejšikovnější... chybička se vloudila.
Takže oprava :
Myslím že Libor není ten úplně nejnešikovnější chlap, naopak -dle mého názoru je téměř domácí kutil, aneb jak my doma říkáme - Kosťa montér.
Můj "nepřítel" se vyhýbá VŠEM pracím u kterých je zapotřebí šroubováku, kleští, kladiva, šikovnosti apod. Jednoho dne zjistil že má málo místa na knihy a že by potřeboval pár dalších polic. Normální muž ( čti jako minimálně zručný muž...) si koupí police, navrtá a pověsí sám. Ne tak můj "nepřítel". Protože se dobře zná, pozval na tuto složitou a nebezpečnou práci řemeslníka. Pořád se kolem něj motal, stále nabízel že něco přidrží nebo s něčím pomůže, ale když chudák řemeslník viděl jeho "manuální zručnost", řekl mu : Víte pane doktore, bude mnohem lepší když si někam sednete a nebudete mi pomáhat...
Tak na druhý pokus to snad bude O.K.
som si spomenul... (deep - Mail - WWW)
...ako to bolo u nás doma. Začal tiecť kohútik v kuchyni. Otec ho rozobral, našiel niekde nejaké staré tesnenie ktoré takmer presne pasovalo, nasadil a hurá, ďalší týždeň to už netieklo. Takto sa to opakuje dodnes. Už vyrába tesnenia z kože, pretože staré dobré vodárske konope z roku x už nikde nenašiel a nové nekúpi lebo to stojí peniaze a nieje vôbec také dobré. Tiež sme mali niekoľkokrát prednášku o tom, že kohútik vôbec netečie, to len my nevieme zatvárať vodu. Spomenul som si, že práve na posledné vianoce sme rodičom kúpili domov novú kuchynskú batériu. Tajne som dúfal že nezostane odložená za kreslom. Nestalo sa a batéria je tam kde ju otec dal spod stromčeka. Pod kreslom. Tam má viac vecí. Teraz keď si sestra našla prácu a mama chodí do západného zahraničia starať sa o dôchodcov za peniaze, žije môj otec pre neho asi ideálnym životom. V celom dome je stále tma, lebo on nesvieti, v celom dome sú vypnuté radiátory, lebo načo kúriť. Takže tá voda v kuchyni nakoniec už ani nemá komu vadiť a keď mu ten dom spadne na hlavu, možno si to ani sám nevšimne.
BRAVO!!! (Tygrik @ pooh.cz - Mail - WWW)
Jde videt, ze eLKa je proste sikovnej!!! :-DDD
A dekuji, ze jsi zase obzivla doufam na dlouho svuj blog...
Přidání komentáře...